Kurare
Disharmonie
Pustý ostrov
Napřesrok
18+
Zatočila se mi hlava
Inzerát
Posedlost
Kyselina
Pokrytec
6.února
Déšť
Neděle
Škodolibost


KURARE
Vzpomínáš, minulý léto
řekla jsi mi: "Nepůjde to."
Řekla jsi mi: "Možná příště."
Já držel se tě, jak klíště.

Já chtěl zůstat ještě chvíli,
prý oba jsme se poučili,
prý oba už teď víme,
co musíme a co smíme.

Začít znova, prázdný slova,
hlavu do písku si schovat
a jít dál...

Ref.:
Zbývá
jen říct, kdo je na vině,
vytáhnout kostlivce ze skříně.
Skrýváš
se a já jsem zase ztich,
možná chtěl bych
začít znova, vše při starém,
Amorův šíp namočený do kurare!

Vyložíme svoje karty,
poslední polibek na rty,
řekla jsi mi: "Je mi líto,
snad za chvíli přebolí to."

Mělas pravdu je to jiný
zbavit se pocitu viny,
zbavit se pocitu strachu
a samotě přijít na chuť.


DISHARMONIE
V naší kapele se objevila disharmonie.
Line se z repráků, do uší bije.
Sotva budem pátrat a hledat viníka.
Nezbývá než zastavit a všechno si vyříkat:

Ref.:
Jak se to stalo, netuším.
Je tu pár věcí, co mi vadí.
Ne, že bychom se neměli rádi,
ale už mi lezou krkem, už mi lezou krkem a já jim!

V naší kapele se objevila podezřívavost.
Vím, že pomlouvaj mě za zády a já toho mám dost.
Místo do očí za zády mi věci vyčítaj!
Nezbývá než zastavit a všechno si vyříkat:

Ref.

V naší kapele se objevila nemoc ponorková.
O zkouškách padaj nadávky a silný slova.
Vždyť slyšíte sami, že nevztekám se zbytečně.
Vždyť bubeník nedrží rytmus a basák hraje co nemá
a já prý zpívám FALEŠNĚ!


PUSTÝ OSTROV
Včera jsem s prstem na atlase
poznal celý svět.
O svých zážitcích na týhle trase
chtěl jsem ti vyprávět.
Však přesycen dojmy jsem vykoktal
jenom pár holých vět.
Nevím, kde začít a kudy dál,
a ty mi nechceš rozumět.

Ref.:
Tak vítej na mém pustém ostrově,
do západu slunce odplouvá poslední loď.
Jsem její kapitán i trosečník v jedné osobě.
Vždyť jsme tu sami, tak rozpaky shoď...

Včera jsem s mapou a kompasem
hledal správný směr.
Ty řeklas mi medovým hlasem:
"Tak nech, anebo ber."
A naše loď už brázdí znova
moře ledových ker.
Jak snadné je se rozhodovat,
když člověk nemá na výběr.

Ref.

S prstem na atlase stírám nepoznaná místa.
Kapitám na lodi, co jen marně hledá přístav,
úsměv, jímž by ožil pustý ostrov mojí mysli.
V batyskafu klesám hloub a dochází mi kyslík.


NAPŘESROK
Já se snažím, já se snažím
najít volný místo v kalendáři.
Já se snažím, já se snažím
jsem ve skluzu už od září.
Nemám čas se převalit na druhej bok,
snad až napřesrok.

Pořád hledám, pořád hledám
čas na tebe nenacházím.
Pořád hledám, pořád hledám
volná chvíle už mi schází.
Nemám čas udělat první krok,
snad až napřesrok.

Ref.:
Tak měj se mnou slitování,
nedostatek času mi brání
splnit to, co jsem sliboval
a tak najít duševní klid.
Není to tak, já nezaspal:
já se jen zapomněl probudit.

Já se ztrácím, já se ztrácím
snad se z kruhu vypotácím.
Já se ztrácím, já se ztrácím
snad si najdu čas a práci.
Nemám čas už napsat více slok,
snad až napřesrok.

Ref.
Ref.

Mít víc času, mít víc času,
času dotknout se tvejch vlasů.
Mít víc času, mít víc času,
času vzít tě kolem pasu.
Času docenit tvou krásu...


18+
Vzal jsem ji do kina
o sobotní noci.
Byla to blondýna
a já měl zvláštní pocit.
I dlouhý čekání
zvládnul jsem, jak se sluší,
jen, abych nezranil
její citlivou duši.

Neměli romanci,
žádnej slušnej biják,
bych neztratil šanci,
ptal jsem se, co maj' jinak.
Neměli komedie,
ten chlápek už mě sral,
hollywoodský režie
krvák jsem pro ni vzal.

A tak jsme šli na americkej kus
od 18+

Ref.:
A z plátna se valí krev,
spousta mozků, spousta střev.
Moje dívka kříčí,
říká, že chce pryč,
že ji ten film ničí,
ale já nechci jít
a kašlu na její hysterickej řev.

Vzal jsem ji do kina,
už nejsme přátelé:
ona mě proklíná,
já jsem se bavil skvěle.
Teď už jen vzpomínám,
jak tenkrát před vánoci
nechala mě u kina
o sobotní noci.


ZATOČILA SE MI HLAVA
Zatočila se mi hlava
a myšlenky v ní.
Je to zvláštní, přitom krásný
magický opojení.
Zatočila se mi hlava
a s ní celej svět,
jsem vybuchující sopka,
možná klidný na pohled.

Ref.: Já vím...

Jsem zmatený a šťastný,
těžko popsat ten pocit slovy,
Je tak nádherný
a nový.
Padám a přitom stoupám,
já se topím a vznáším.
Ten pocit je následován
dalším a dalším.




INZERÁT
Včera podal jsem si inzerát,
že sám už v posteli nechci spát.
Chci začít znova a jít dál,
vím, že teď už bych to neposral.

Myslím napsal jsem tam asi,
že má být pěkná, nejlíp blond vlasy,
že já jsem citlivý romantik,
žádná neřest nebo špatnej zvyk.

Možná, že jsem tam trochu lhal.
To jen aby inzerát upoutal.
Pošťák se chechtal pod vousem,
že prej davy dívek hrnou se.

Teď marně čekám odpověď.
Nevím, kam bych lehnul, kam bych sed'.
Napsal jsem špatně adresu?
Já tohle čekání už nesnesu!

Ref.:
Hryžu si nehty, hodiny pomalu běží.
Když promluvím, tak ztrácím hlas.
Jsem nervózní a dýchám ztěží.
Mám pocit, že jenom marním čas!

Asi po měsíci se ozvala,
na triku medvěd koala.
Těžko poznat, kde má rub, kde líc,
Ale taky prej čekala víc.

Zkrátka byla ošklivá jak noc.
Já se jí taky nelíbil moc.
Třeba mi teď bude štěstí přát,
já podal jsem si novej inzerát!


POSEDLOST
Ten pohled bych nesnes ani o chvilku dýl:
tváří se, jak kdybych ji svou přítomností urazil.
Já vím, že v jejích očích jsem míň než nic,
ale stejně po ní toužím jen o to víc.

Její fotku nosím v kapse ale k čertu s ní:
ta se neusměje, ani nepromluví.
Řek' jsem o tom kámošům a každej se mi smál,
ale stejně mi něco ve mně brání, abych to vzdal.

Ref.:
Je to marný, je to hloupý, je to zbytečný!
To slyším denně a ze všech stran.
Nebudu, nechci být netečný,
ale naděje je to poslední, co mám.
Usměju se vždycky, když se na mě otočí.
Ona se mi stejně nepodívá do očí.
Všechny další mi už dávno zešedly.
Jak to tak vypadá jsem tebou posedlý!

Její fotky lepím na ty svý,
ale i na nich se ode mne odvrací.
Pořád ji sleduju, i když jen z povzdálí.
Stále si mě nevšímá a já jsem zoufalý.
(A z jejího výstřihu jsem už zoufalý)


KYSELINA
Jako kyselina
vsákla ses mi do kůže.
Je to jen tvoje vina,
že mi už nic nepomůže.

Ref.: A tak tu stojím na nábřeží
a do tvých očí se pohledem vpíjím.
Dopadá na nás stín mosteckých věží
a já tě přirovnávám k chemikáliím.

Chytilas mě do svejch sítí
a moje srdce zas bije.
Jenom s tebou totiž cítím,
jak působí chemie.

Ref.

Vyplavujou se mi endorfiny,
testosteron se mnou cloumá sem a tam.
Kolem se prodlužujou stíny,
ale já čas vůbec nevnímám.
Tvý feromony lahodí mi,
tak už jsem vzhůru, dlouho jsem spal.
Už mi docházej rýmy,
stejně bych rád zpíval dál.


POKRYTEC
Nic nestojí mě ty slova,
co chceš slyšet zas a znova,
když si smutná, otrávená, když chceš se smát.

Navenek zúčastněný vždycky,
v duchu úsměv sarkastický,
pak jak ze slabikáře ti můžu přeříkat:

Ref.:
Že jsi krásná, že jsi milá,
žes' mě hnedka okouzlila,
že jsi vtipná, že jsi chytrá,
řeknu ti dnes jako zítra.

že jsi milá, že jsi krásná,
jenom když budeš šťastná.
A stejně jako už tisíckrát,
ti zopakuju i že tě mám rád.


Ty slova nestojej mě nic,
všechno, co chceš, ti můžu říct,
jen když se potom budeš cítit líp.

Divím se, že tě furt baví,
nechat si cpát lži do hlavy,
že s očima dokořán chceš pořád snít.

Ref.


6. ÚNORA

Šestýho února píšu tuhle píseň,
protože dneska konstelace hvězd
3x je špatná a zdá se,
že potřebuju zase další křest.

Křest ohněm zažil sem už tolikrát,
křest vínem, ten mám obzvláště rád,
už nechci bejt dál to, co sem teď,
tak bych si přál novou víru mít hned...
Hej hej!

Tak se nechám znova pokřtít,
předsudky ty dám pohřbít,
stejně se nechám zase ovlivnit
tak nechám se znova pokřtít,
předsudky ty dám pohřbít,
a nový ID budu zase chtít.

4x Jsem vůl.


DÉŠŤ

Zas začlo pršet a já si uvědomil,
že výlet do přírody nebyl nejlepší nápad.
Bohužel už to není můj první omyl,
ale já pořád doufám, že mě můžeš chápat.

Ref.:
Déšť bubnuje do deštníků,
ač vedle mě stejně jdeš sama.
Jdem kolem křížů a pomníků
a stále větší je propast mezi náma.

Zas začlo pršet a já si uvědomil,
že tahle bouřka hned tak nepřestane.
Jak to tak vypadá, tak jsem to zase zkonil,
znám tě už dlouho a přitom se sotva známe.


NEDĚLE

Nevím, kde se stala chyba,
pošlu jí pusu, když se dívá,
přísahám, že jsem jinačí,
ale to zřejmě nestačí.

Nechce do divadla, kina,
jako by to byla moje vina.
Před školou ji vyhlížím,
sotva jím a sotva spím.

Byla zrovna neděle,
já řek: odhoď pryč nedůvěru.
Ona na to: buďme jen přátelé,
ale na to já ti, holka, seru...

Ref:

Nasrááát...

Pustila mě další k vodě,
končim v týhle epizodě,
celej svět se mi teď boří,
jsou ale jiný ryby v moři.

Chtěl sem pak říct zase jiný,
co takhle, bejby, večeře,
ukáply mi asi sliny,
že zabouchla mi dveře.

Ref.

Byla zrovna neděle,
já řek: odhoď pryč nedůvěru.
Ona na to: buďme jen přátelé,
ale, na to já ti, holka, seru...

Ref.




ŠKODOLIBOST
2X
Vím, že je špatné smát se lidem, když jim ujede vlak.
Vím, že je špatné schovávat brýle těm, co mají slabý zrak.
Neměl bych se posmívat,
problémům se vyhýbat,
vím, že bych se měl přestat smát,
ale zkrátka nevim jak.